Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příspěvek k letům vlaštovek

26. 11. 2014 22:29:41
Filip Doušek a Radka Denemarková. Těžko najít dva rozdílnější autory. Vystudovaný ekonom, dnes působící jako analytik a bohemistka a germanistka zdánlivě nemají nic společného. Přitom oba jsou v posledních knihách fascinování ptáky a jejich formacemi, kteří se proplétají textem. U Douška pouze jsou pouze součástí „filozofické” knihy, Denemarková přímo říká, že „kniha je psaná z pohledu vlaštovek”.

Vzpomínám, když mi bylo kolem dvaceti let. V hlavě mi vířila spousta myšlenek, řadu z nich jsem dal na papír a stále jsem měl neodbytný pocit, že jednotlivé motivy se mi propojí do jednoho velkého celku. Je to jako pátrání pro vyšší pravdě, hledání té pravé východní filozofie, spojování kamínků. Jsou to skvělé euforické pocity, zejména, když stále máte nové podněty a cítíte, že jste stále blíž vysněnému cíli. Ale časem zjistíte, že většina motivů spolu souvisí jenom náhodně, jiné mají pár společných prvků, ale ve skutečnosti jsou zcela odlišné.

Pracovně pocitům svého pozdně dvacetiletého já říkám „mít nasráno v hlavě”. Dobré na tom je, že všechno můžete rozebírat s kamarády, kteří vám v té době rozumějí. Ale nejlepší je, že tyhle myšlenky napíšete do deníčků a blogísků, které odvane čas a ztratí se ve víru internetu. Horší je, když si toto myšlení přenesete do vyššího věku a ještě se ho snažíte prezentovat veřejně.

Přátelé mě nemůžou podezřívat, že bych neměl rád rád experimentální prózu. Některé knihy Woolfové jsem četl podroušený v nočních rozjezdech, jiné zcela střízlivý posilňovaný jenom čajem. Kdysi jsem přečetl každý kus papíru, který se mi dostal do rukou.

Tím spíš si myslím, že Příspěvek k dějinám radosti je špatná kniha, která má hned několik chyb. První je zcela samoúčelné hraní s jazykem, které neslouží formě knihy, nikam ji neposouvá, je to pouze mlácení prázdné slámy. Autorka sama zřejmě pocítila, že takto by kniha byla nesrozumitelná, proto na začátku prokládá zcela samoúčelné pasáže s komplikovaně líčeným dějem, později děj líčí stále srozumitelněji a blábolivá místa vynechává.

Autorka to sama pěkně napsala „všechno smetí, hlušina ušpiněných stránek, zprzněný jazyk a touhla nikoli přemýšlet a psát, ale jen vydávat produkt, naplňují vzorce a zabíjejí literaturu”. Já tedy myslím, že literaturu zabíjejí věty končící „a německá a ruská a nigerijská a americká restaurace a a a a a a a a a a a a”, případně „a japonských a brazilských pohlavárů a a a a a“.

Denemarková zřejmě považuje postupný převod knihy do lidského jazyka za znak stylu, já naopak za jeho nedostatek, který neměl přejít přes editora.

Druhý nedostatek je závěrečná pasáž, která je jakýmsi slepým střevem knihy. Nejsrozumitelnější pasáž knihy se skrývá za epilogem, zároveň je to část, která je pouze oslím můstkem spojená s předchozím textem, aby autorka mohla vyjádřit svůj názor na Edvarda Beneše. Připomíná mi to film Abraham Lincoln: Vampire Hunter - také je to alternativní historie, pouze v tomto případě je to méně vtipné. Nechápu snahu autorky spojit dvě nesourodé části to jednoho celku, přijde mi to zcela samoúčelné.

Nesouhlasím s Varyšovým hodnocením Denemarkové na základě rozhovorů. Myslím si, že ženy mají právo vystupovat stejně sebevědomě jako muži, mají právo se chvástat, mají právo svá díla obhajovat a chválit. A myslím si, že se spisovatelé mají hodnotit pouze na základě tvorby. A tady musím Příspěvek k dějinám radosti zařadit jako ženskou verzi Hejna bez ptáků, tedy za špatnou literaturu.

Klára Kubíčková ve své recenzi píše „Po dočtení románu Příspěvek k dějinám radosti převládá v čtenáři touha autorce poděkovat.” Já bych se naopak nerozpakoval požádat o vrácení peněz za knihu, nejlépe i za proplacení promarněného času.

Příspěvek k dějinám radosti na knihy.idnes.cz

Hejno bez ptáků na knihy.idnes.cz

Autor: Pavel Kočička | středa 26.11.2014 22:29 | karma článku: 5.73 | přečteno: 261x

Další články blogera

Pavel Kočička

Tak trochu o EET

Překvapuje mě, kolik lidí při jméně Babiš vypíná mozek. Jméno funguje na první signální a dobří kamarádi i známí vidí rudě a nepoužívají kritické myšlení. Pro ně platí jednoduchá rovnice Babiš = zlo.

5.12.2016 v 13:28 | Karma článku: 36.49 | Přečteno: 6253 | Diskuse

Pavel Kočička

Jak je to s tím blokováním Flashe

Blokováním Flashe v Chromu se z tohoto jevu stal mainstream. Ale je to trochu jinak, než o tom píšou česká média.

3.9.2015 v 14:27 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 1072 | Diskuse

Pavel Kočička

Konec Flashe? Nenechte se mýlit

Tento týden proběhla médii zpráva, že Adobe Flash končí. Nebo by měl skončit, protože je starý a hlavně nebezpečný. Přestože ho všichni odepisují, myslím si, že má před sebou ještě pár let života.

16.7.2015 v 10:01 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 1035 | Diskuse

Pavel Kočička

Pokusná stránka

Jedno hezké české přísloví praví "Všude dobře, doma nejlépe." Když jsem byl o čtvrtstoletí mladší, toto přísloví jsem si pozměnil na verzi, která je v nadpisu tohoto článku. Dnes se spíše zamýšlím, proč pandomácí na vše kašle.

20.2.2015 v 9:37 | Karma článku: 3.59 | Přečteno: 298 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Koliandr

Chcete probudit přirozené léčení ve vlastním nitru?

Tímto článkem dávám svým čtenářům obrovský dar. Nenechte si ujít příležitost naučit se léčit se sami! Při praktické realizaci můžete vidět či cítit i malou změnu ihned!

23.9.2017 v 9:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Sýkora

Fatboy Slim – Weapon Of Choice

Fatboy Slim také známý jako Norman Cook je britský hudebník žánru taneční hudby. Spolu s interprety The Prodigy a The Chemical Brothers patří k průkopníkům žánru, který se nazývá big beat.

23.9.2017 v 8:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 |

Karel Sýkora

Kult hákového kříže – film

Po smrti otce, zastřeleného v černošském ghettu, se Derek stane aktivním stoupencem neonacismu, touží po pomstě. Jeho činy vyvrcholí vraždou dvou černochů, za niž si odsedí tři roky ve vězení. Odtud se vrací jako jiný člověk...

22.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 254 |

Karel Sýkora

Moudrý citát CII.

Citát je doslovné znění z díla spisovatele, anebo doslovně zopakovaný výrok. Slouží k vysvětlení nebo potvrzení vlastního názoru. Při citování se uvádí jak autor, tak i dílo v kterém se výrok objevil.

22.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 |

Štěpánka Bergerová

Na houpačce s Martinem Němcem

aneb rozhovor s výtvarníkem, hudebníkem, kapelníkem a výhradním autorem rockových skupin Precedens a Lili Marlene, k právě probíhající výstavě ON THE SWING v galerii Na ochozu Vřídelní kolonády v Karlových Varech.

22.9.2017 v 10:30 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 435 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2013

Jsem projektový manažer iDNES.cz, tedy dělám tu převážně neviditelnou práci drobných změn webových stránek. Dříve jsem pracoval jako grafik a novinář. Prošel jsem velkými i malými vydavatelstvími, lámal jsem noviny a pomáhal navrhovat oděvy.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.