Změna bydliště? Načerno snadno, oficiálně těžko

"A když byt prodám a přijdu sem se starou kupní smlouvou a někomu do toho bytu přihlásím trvalý pobyt, to bude v pořádku," říkám již agresivněji úředníkovi za přepážkou. "Ano, to bude v pořádku," odpovídá úředník klidně.

Nestává se to často, že vidím rudě, a dokonce ani úředníci mě většinou nezvednou ze židle. Ale taková reakce mě dostala.

Manželka si chtěla přihlásit trvalý pobyt do stejného bytu jako já. K tomu je potřeba kupní smlouva s potvrzeným vkladem do Katastru nebo výpis z katastru. Potvrzená kupní smlouva je v bance, která má zástavní právo, tak jsem si zkusil vytisknout papír z veřejného přístupu ke Katastru nemovitostí. Samozřejmě nestačil.

Na stejném úřadě jsem požádal o výpis z KN. Úřednice u jiné přepážky donesla ocyklostylovaný papír (xerokopie je silné slovo), který jsem musel vyplnit coby žádost. Poté se přihlásila do informačního systému a pátrala, jak se správně vyhledává to, co jsem potřeboval. Nakonec zavolala úředníka, se kterým jsem jednal původně, který ji musel poradit. Sto padesát korun navíc. Plus se u původního okénka vytvořila fronta.

Na tom mě zaráží pouze dvě věci. Jak je vlastně možné, že pro přihlášení k trvalému pobytu stačí stará kupní smlouva a není vždy třeba aktuální výpis z katastru? Asi aby šli snadněji přihlásit nelegální přistěhovalci.

A proč při neustálém oznamování úspěchů při tvorbě státního informačního systému potřebuji vyplňovat desítky papírů s údaji, které už úředníci mají? Chybějící údaje si navíc úředníci nemůžou sami zjistit u jiného úřadu, ale kvůli všemu musím lítat sám.

Kde jsou ty výhody elektronické agendy? Správně, žádné nejsou. Podobně jako vyhozené peníze za portál veřejné správy, u kterého nikdo nezná ani adresu.